Rozhovory - novotny (normální)

Známý a populární moderátor a bavič Petr Novotný mě dne 6.8.2001 pozval na vysílání svého pořadu „Dobrý kafe Petra Novotného“ na rozhlasové stanici „Frekvence 1.“ Při této příležitosti jsem s ním natočila tento rozhovor:

PETRA: Pane Novotný, co ještě dalšího sbíráte od posluchačů, kromě receptů?
NOVOTNÝ: Já sbírám určitě vtipy, hodně recepty, to je takový můj koníček, mám jich 1100,  kuchařské knížky ještě taky sbírám. (Smích) Už nic jiného nesbírám.

P: Podle čeho jste dal název své kuchařce „HAM a MŇAM?“
N: To bylo zajímavý, já když dostávám ty recepty, já jich dostávám takových 40 denně, ale kromě toho já mám poštu, těch dopisů je celkem 100 každý den.Takže to já nedokážu sám  ani fyzicky přečíst, takže já mám na to lidi, kteří mi ty dopisy třídí a píšou na ně různé poznámky, nahoru, a jakmile je tam recept, jakmile ten dopis obsahuje recept, tak moje      sekretářka Jana tam k tomu připíše slovo „Ham“. Já když potřebuji vytřídit recepty, tak si vytahuji jenom ty s nápisem „Ham“ a ona ty recepty taky čte, když se jí obzvlášť nějaký líbil, tak k němu vždycky rukou připisovala „Mňam“. Když jsem  do  kuchařky vybíral recepty, a měl jsem jich tisíce, a byl jsem taky trochu línej a nechtěl jsem je všechny číst, poněvadž bych se zbláznil, tak jsem podvědomě vytahoval ty, kde bylo „Ham a Mňam.“ A když jsem potom tu knížku sestavoval, tak byla sestavena jenom z těch, které měly nahoře „Ham a Mňam.“

P: Máte raději jídla masitá obyčejná nebo sladká?
N: Já mám teda hodně rád sladký. To musím přiznat. Takový ty ovocný knedlíky a takový ty nudle s mákem a krupicovou kaši. Mám radši sladký než všechny ostatní jídla, i když já je tolik nejím, já bych byl ještě tlustší..

P:Je nějaké jídlo, které naopak vůbec nejíte?
N: Nejím, člověče! (Smích) Já jsem ještě donedávna a není to tak dávno, možná asi opravdu tak  5 let zpátky, bych dokázal udělat takový seznam jídel,  které jsem neměl rád, protože mi je  myslím otrávili ve školní stravovně. Byla to čočka, všechno z čočky, neměl jsem rád    zemlbábu, neměl jsem rád pajšl. No a to mě opravdu tyhle věci nechutnaly. A jednou ,to už je poměrně dávno, ještě žil Michal Tučný, mě pozval na oběd a tam to tak krásně vonělo, on výborně vařil a já mu říkal: „Co to tady tak krásně voní?“ A on odpověděl: „To je pajšl na smetaně“ a já jsem říkal: „Ale to já nejím“ a on na to: „Tak to ne, to musíš zkusit!“ Já to ochutnal, já jsem se tak fackoval, že jsem celej život vlastně nevěděl, jak je tohle dobrý jídlo.    No a později jsem se tomu začal věnovat, poslední roky jsem začal znovu jíst jídla, která mi nechutnala, byla mezi nimi kupodivu taky třeba rýže jako příloha. Já, který mám tak rád českou kuchyni. Zjistil jsem, že to všechno byly jenom předsudky. Takže dneska mám rád všechno.

P: Jaké všechny cizí země jste navštívil?
N: Jó, to bych, člověče, vyjmenovával dlouho. Já jsem navštívil 52 zemí, jsem to spočítal.

P: Tak raději, které jste nenavštívil?
N: No v Evropě mi vlastně k úplnému štěstí chybí už jenom dvě. A to je Albánie a Svobodné Irsko. To jsou jediné dvě země, které jsem v Evropě ještě nenavštívil, jinak ve světě mám ještě hodně dluhů. Chtěl bych ještě vidět Izrael, chtěl bych vidět Mexiko, no v Austrálii jsem byl dvakrát, ale taky tu zemi ještě tolik neznám, taky bych jí chtěl ještě projet. A z těch zemí, ve kterých jsem nikdy nebyl, mě zajímá Čína, tam pojedu příští rok.

P: Jakému sportu se věnujete kromě fotbalu?
N: No, tak já jsem se nejvíc proslavil Bungee Jumpingem, asi? (Smích) Tam se mi povedlo spadnout na hlavu a rozbít si ji. Tenisu se věnuji hodně, i když to vůbec neumím. Já neumím žádný sport, (Smích) ale tenis dělám a ještě jsem hrával závodně šachy, teďka už je tak dobře neumím, protože netrénuji. No a jezdím automobilové závody, takzvaný FORD FIESTA CUP, to jsou závody osobností a tyhle já jezdím.

P: Když jste skákal ten Bungee Jumping, co se Vám tak honilo hlavou, když jste letěl tím vzduchem?
N: Vůbec nic. Mně se to strašně líbilo, ten let byl velice pěknej, ten pád byl takový trochu nečekaný, ale jinak jako nic. Až když jsem spadl, tak jsem měl dojem, až když to se mnou bouchlo o dno, tak jsem si akorát myslel, že jsem si roztrhl, než jsem začal krvácet, tak jsem věděl, že mám něco s hlavou a řekl jsem si, že jsem si roztrhl tu hlavu o vodu. Já jsem dopadl na vodu, což jsem neměl, no a pak jsem zjistil, že jsem dopadl až na dno. (Smích)

P: Chováte doma nějaká domácí zvířata?
N: No máme kočku a máme psa.

P: Jakou rasu?
N: Psa máme vlčáka, teď dokonce ještě jednoho, ale ten není můj, toho přivedla dcera (rotvajler), ale ten musí z baráku pryč, poněvadž tolik psů doma nevydržíme.Dcera má živou opici (šedou Malpu), to je taky velmi zvláštní zvíře, no mám velký akvárium 400 litrové, tam chováme rybičky. Teď ještě považuji za součást rodiny tu masožravou rostlinu, co jsem si  koupil. Ta je tak velká jak Adéla. A opravdu prej si bude chytat mouchy sama.

P: Teď,jestli můžu dvě otázky na tělo?
N: No jasně!

P: Chodíte spát nahý nebo oblečený?
N:Víte, že já různě? Opravdu různě. Když jdu rovnou ze sprchy, tak už si na sebe nic neberu, tak opravdu na sobě nemám nic.Ale když si chodím ještě třeba zaplavat nebo jdu ještě koukat na televizi, tak na sobě něco mám. (Smích)

P: Kdybyste byl herec, přijal byste roli jako měl pan Hrušínský nejmladší ve filmu  Diskopříběh, přeběhnout náměstí nahý?
N: Ne, ne, já jsem strašně stydlivej, já bych nepřijal ani žádnou milostnou scénu. (Smích) Já jsem opravdu velice stydlivej člověk. (Smích) Nepřijal bych nic takovýho. Dokonce ani když mě zvali do erotického pořadu PEŘÍČKO, ani tam jsem nešel, protože se  stydím. (Smích)

P: Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?
N: Neumím, já jsem si to vždycky strašně přál.

P: Vy jste antitalent?
N: Já jsem úplný idiot na muziku, já neumím zazpívat, necítím rytmus, já nezazpívám prostě čistou notu, já jsem úplný blb. (Smích) Chodil jsem do klavíru asi šest let a vůbec neumím zahrát prostě nic. Jo, umím hrát z not, když je třeba, takže vím, jaký jsou noty aspoň, to mě  naučili, a na kytaru jsem chtěl hrát jako kluk, strašně moc jsem si to přál, neměl jsem šanci.

P: Jaký styl hudby rád posloucháte?
N: Country, já mám rád ze všeho country.

P: Dáváte svým dětem kapesné a kolik?
N: Ne, nedávám, jelikož moje starší děti pomáhají v naší rodinné firmě (já mám totiž firmu  a za to, že tam pomáhají, dostávají peníze, takže já jim kapesné nedávám. A ty mladší ho zatím nepotřebují. Teď půjdou starší děti dál studovat, tak jim založím konto s určitou částkou na celý studijní rok, ze kterého si budou čerpat peníze, a tím budou mít vlastně kapesné.

P: Pane Novotný přijmete pozvání na besedu s dětmi do školy Jaroslava Ježka pro nevidomé a slabozraké v Praze 1. na Loretánském náměstí, kam už třetím rokem docházím?
N: Ano určitě přijmu.

P: Jsem ráda, že jsem mohla být při vysílání vašeho pořadu „Dobrý kafe“ a děkuji za rozhovor. Nashledanou.
N: Nashledanou a přeji hodně zdraví.  

Autor: nevidomá Petra Zelenková

Zpět na Rozhovory


Kontakt

Petra Zelenková
Praha 6, Zeyerova alej 1843/18
235365181 / 607689860
FAX číslo sponzorského účtu: 171683424/0300
626077159 (slepýš1)
p.zelenkova

TOPlist